Vyrobeno v České republice | Východní Čechy

Uznávaný u nás i v Evropě: pardubický perník má i vlastní ochrannou známku

Specifická chuť, jedinečná vůně a charakteristické zdobení. To si většina lidí vybaví nejčastěji v souvislosti s pardubickým perníkem. Jeho výrobci umí zaujmout ale i tím, co všechno dokážou z perníku vytvořit. Nejsou to totiž jen srdce, figurky a chaloupky.

Zruční umělci z perníku vytvořili například větrný mlýn s dřevěnými lopatkami. Pro britskou princeznu Annu zhotovili chaloupku s královskou korunou. Střecha šla odklopit, uvnitř byla šperkovnice. Vyrobili také pražský Tančící dům nebo vesmírný raketoplán.

Mimořádný ohlas vzbudil na zakázku vytvořený asi padesátikilový perníkový model Hradčan včetně Pražského hradu a katedrály svatého Víta. Věrná kopie se stala jednou z nejvíc ucelených staveb z perníku. Tvůrci při výrobě spotřebovali desítky kilogramů těsta. Unikátní prostorové dílo mohli lidé obdivovat v Praze.

Nápor před svátky

Největší nápor na pardubické perníkáře bývá pochopitelně těsně před Velikonocemi, Valentýnem a Vánoci. Kromě betlémů vznikala v Pardubicích před koncem roku také zimní staročeská vesnice s okolní krajinou. Posloužila jako sváteční dekorace v jednom z luxusních pražských hotelů.

Pardubičtí výrobci jsou zpravidla pokračovateli rodinných tradic. Od svých předků se naučili výrobu i zdobení. Mnozí začínali obnovovat tradici na sklonku socialistického Československa, ve skromných podmínkách - mnohdy jen s kuchyňským robotem a domácí troubou. Dnes mají desítky zaměstnanců a na jejich perníku si pochutnávají zákazníci nejenom v Čechách, ale také v Rakousku, Itálii, Francii či v dalekém Texasu.

Pro všechny tři výrobce ze Sdružení Pardubický perník je důležitá ochranná známka od Evropské unie, díky které má tradiční pochoutka právo na chráněné zeměpisné označení Pardubický perník. Jinými slovy, získal exkluzivitu. Smí se péct pouze na území Pardubic za dodržení přesných technologických postupů a jen ze stanovených surovin.

Produkty ve východních Čechách

Cestujte po stopách tradičních řemesel v Královéhradeckém kraji

Hořice jsou spjaty s kamenosochařskou tradicí, Police nad Metují zase s tradiční českou stavebnicí Merkur a Vamberk je proslavený krajkou. Víte ale, že v Královéhradeckém kraji můžete navštívit také větrný mlýn, zavítat do středověké klášterní písárny nebo si vyzkoušet modrotisk?

Na oblíbenou rodinnou cestovatelskou hru Po stopách tradičních řemesel v Královéhradeckém kraji, která je součástí stejnojmenné brožury, naváže v nové turistické sezóně její online verze. V ní budou hráči-turisté sbírat za navštívená místa a splnění úkolů pečetě a ty zanášet do online mapy. Odměnu vyhraje každý, kdo získá 5 pečetí. A jaká místa, která udržují staré tradice, můžete na východě Čech navštívit?

Víte, že Klášter Broumov, národní kulturní památka, je nejen muzeum, ale také Dětská galerie Lapidárium nebo středověká klášterní písárna? Prohlédnete si tu klášterní knihovnu se 17 tisíci svazky knih nebo vyzkoušíte psaní husím brkem. Klášter je otevřený celoročně a v jeho mnišských celách se můžete i ubytovat.

V Podorlickém skanzenu Krňovice stojí původní i rekonstruované objekty místní lidové architektury, včetně interiérů vybavených dobovými exponáty. Během sezónních akcí vám tady předvedou kovářské řemeslo nebo upečou chleba v tradiční peci vytápěné dřevem.

V Městském muzeu ve Dvoře Králové nad Labem najdete expozici o tradici textilního tisku, kde si pomocí ručně vyráběných forem ozdobíte látku podle své fantazie. Navíc tu probíhají modrotiskové akce, kdy vám tuto starou techniku ukážou sami královédvorští formíři.

Informace ke všem 22 místům, která na Královéhradecku udržují staré tradice
najdete na www.remeslahk.cz.