Lyže z Moravy mají v oblibě nejen v severských zemích
Tradičně je Norsko označováno jako země, z níž vešly ve známost prkna, na kterých se dalo pohybovat zimní krajinou – lyže. To jsme ale v kalendáři zpět až v 19. století, kdy se lyže světem šířily pod názvem ski. Kdo by tedy čekal, že za sto let bude mít velké množství těchto oblíbených zimních sportovních pomůcek nejrůznějších světových značek svou skutečnou domovskou výrobní adresu na moravské Vysočině? A přece tomu tak je.
První lyže si na Vysočinu dovezl roku 1896 ze Štýrska revírník Rudolf Gabessam z Fryšavy. Ukázal je Adolfu Slonkovi z Rokytna u Nového Město na Moravě, a tento truhlářský mistr pak podle nich začal vyrábět vlastní lyže. Tím zahájil tradici výroby lyží na Vysočině, která bez přerušení trvá dodnes. A byl to právě fortel „zlatých ručiček“ místních řemeslníků, který proměnil první rukodělnou výrobu lyží v řadě dílen v obcích Žďárska až do podoby průmyslové.
Domovský resort
Socializací v roce 1950 se v Novém Městě výroba specializovala na běžecké lyže, zatímco na samostatný závod na výrobu sjezdových lyží se změnila někdejší kolářská dílna v malé obci Bedřichov na Blanensku. Kuriozitou výroby lyží v době tehdejší i dnešní je, že až osmdesát procent zdejší produkce bylo a je určeno pro export, a to do tradičně „lyžařských“ severských zemí, jako jsou Skandinávie nebo Kanada.
Bedřichovský závod se v 90. letech 20. století sice neudržel, namísto něj ale povstala nová výroba populárnějších snowboardů třeba v Bobrové na Žďársku. A samozřejmě pokračuje tradice novoměstské výroby sjezdových i speciálních freeridových, freestylových i běžeckých lyží a snowboardů, což dělá z Vysočiny jejich domovský resort dodnes.
Produkty na jižní Moravě a Vysočině
Šumický pivovar vaří přes 35 druhů piv
Šumický pivovar se začal budovat koncem roku 2013. Zhruba do května 2014 trvaly stavební práce a od června se montovala technologie. První pivo na čepu bylo v prosinci 2014. Technologie je celonerezová. Varna na pět hektolitrů s parním ohřevem. Pivo je vařeno tradičním způsobem převážně z českých a moravských surovin. Používají se chmely české i zahraniční, slad pochází ze sladovny Záhlinice a Castello Prostějov (tradiční humnové sladovny). Pivo kvasí v otevřených spilkách po 10 hl a následně dozrává 4–8 týdnů v ležáckých tancích. Pivo jde na výčep z přetlačených tanků, ze kterých se pivo i suduje a lahvuje.
Všechna piva Vildenberg jsou nepasterizovaná, nefiltrovaná a zachovávají si tradiční plnou chuť. Díky tomu je ve Vildenbergském pivu vysoký obsah minerálních látek, vitamínů a specificky účinných látek. Tento soubor přírodních látek má pozitivní vliv na lidský organismus a jeho imunitní systém. Příjemné pocity nezpůsobuje jen alkohol, ale již samotná chuť piva. V současné době se vaří přes 35 druhů piv spodně i svrchně kvašených. Pivo lze ochutnat přímo v pivovarské restauraci (Hradská restaurace). Dále je pivo nabízeno v 1,5 l pet lahvích anebo KEG sudech o objemu 10, 15, 20, 30 a 50 litrů. K sudům lze zapůjčit výčepní zařízení nebo párty pípu. Pro zájemce je možnost prohlídky s výkladem a ochutnávkou.
Zajímají vás další produkty vyrobené v ČR?
Vyberte si ty nejzajímavější na mapě a přečtěte si o nich více
©2024 VLTAVA LABE MEDIA, a.s. Kopírování obsahu je bez písemného souhlasu společnosti Vltava Labe Media, a.s. zakázáno.
